1. Nákup přístroje nebo nákup detekčního systému
1.1 Detekční systém Podle dřívější koncepce je nákupem zařízení nákup přístrojů podle nákladové výkonnosti. Se zlepšením řízení inspekce však vláda předložila vyšší požadavky na každou položku kontroly prováděné odborem kontroly. Ministerstvo zdravotnictví vydalo Sdělení ke „Správním opatřením pro klinické laboratoře ve zdravotnických zařízeních“ (Weiyifa [2006] č. 73 ) (dále jen „Správní opatření“) upozornilo: „Klinická laboratoř zdravotnického zařízení zajistí integritu a účinnost detekčního systému“.
1.2 Důležitost nákupu testovacího systému Kvalita testovacího systému přímo ovlivní přesnost, správnost a sledovatelnost výsledků testování, ale pro klinické laboratoře je obtížné vyhodnotit testovací systém pro každou testovanou položku. Výrobci proto kromě přístrojů poskytují také podpůrná činidla a podpůrné kalibrátory a také stanovují provozní postupy, které tvoří spolehlivý a sledovatelný detekční systém. Americká FDA a příslušná oddělení Evropské unie v 90. letech jasně stanovily, že při žádosti o licenci na výrobek se již nejedná o schválení jednoho přístroje, ale o prohlášení a schválení celého testovacího systému. Uživatel testuje vzorky pacientů podle specifikovaného detekčního systému (tj. uzavřený systém) a kvalita je zaručena
2. Formální školení operátorů
2.1 Obsah formálního školení Přístroj musí obsluhovat lidé a úroveň operátora určí, zda detekční systém může získat správné výsledky, takže formální školení je velmi důležité. Současná situace je taková, že po zakoupení nástroje jej technik velmi rychle nainstaluje. Obecně se neprovádí žádná kalibrace a nepíše se žádná podrobná zpráva o instalaci. Obsluha je naučena pouze jednoduché obsluze a protokol lze vytisknout. Nejrychlejší je jen půl dne. Je zřejmé, že takové školení nemůže splňovat požadavky. Protože operátoři neprošli formálním školením, jsou často schopni pouze obsluhovat, ale ne kalibrovat, a nelze zaručit každodenní údržbu přístroje. Obecně je technik výrobce zavolán pouze v případě, že dojde k poruše.
2.2 Organizace a realizace školicí práce Protože analyzátory krevních buněk jsou široce používány, existuje mnoho výrobců a modely přístrojů v každé továrně se liší a principy nemusí být nutně stejné. Autor se domnívá, že realističtější metoda je: výrobci nástrojů by měli Předpracovní školení je jedním z našich úkolů poprodejního technického servisu. Ti, kteří prošli školením, by si měli osvojit dovednosti pravidelné kalibrace, analýzy výsledků kontroly kvality, interpretace zpráv, každodenní údržby a odstraňování problémů a během používání přístroje zapisovat všechny záznamy, což je také v souladu s „Opatřením řízení“ pro zajištění kvality a snížení požadavků na poruchy přístroje. Po formálním školení pro zákazníky bude rychlost opravy přístroje výrazně snížena, čímž se dosáhne oboustranně výhodné situace pro dodavatele i uživatele.
3.Opětovné vyšetření po testu krevního analyzátoru
3.1 Standardy pro opakované vyšetření jsou formulovány pro opětovné vyšetření po automatickém počítání krve analyzátorem a diferenciálním počítání leukocytů. Mezinárodní hematologická expertní skupina doporučila 41 automatických CBC a DC re-vyšetřovacích standardů. Interpretuje se norma pro opakovanou kontrolu. Zavedení pravidel pro automatickou kontrolu počtu krvinek a počtu bílých krvinek má důležitý hlavní význam pro klinické laboratoře na všech úrovních v mé zemi. Dlouholetá klinická praxe prokázala, že výsledky krevních analyzátorů jsou pouze pro screening. Vzhledem k tomu, že v naší zemi neexistují specifické přezkušovací standardy, měla by každá laboratoř formulovat standard podle typu a modelu přístroje a úrovně znalostí personálu. Vlastní revizní standardy jsou implementovány na poště, uvedeny v provozní příručce a přísně dodržovány. Kromě mikroskopického přezkoušení by mělo být zahrnuto i ověření některých manuálních metod. V současné době je stále mnoho jednotek, které neprovedly opakovanou kontrolu.
3.2 Posílit výcvik inspektorů pod mikroskopem S popularizací analyzátorů krve se myšlenka slepého spoléhání na přístroj stávala stále vážnější, což značně oslabuje výcvik pod mikroskopem a dokonce i červené a bílé krvinky v tělní tekutiny jsou také nejasné. Ve zprávě nebyl vidět morfologický popis červených a bílých krvinek a dokonce ze zprávy zmizely i toxické léze neutrofilů. Často se vyskytoval fenomén zmeškané detekce, zmeškané diagnózy a chybné diagnózy. Je třeba jasně uznat, že vyšetření pod mikroskopem je stále základní metodou morfologického vyšetření a hraje nezastupitelnou roli v diagnostice a léčbě některých onemocnění. Morfologické vyšetření krvinek je stále hlavní náplní CBC a je to také základní dovednost, kterou musí inspektoři ovládat. Měli by být obeznámeni a zvládnuti během let tréninku a akumulace.
